Kolik z průměrné mzdy padne na nájem v krajských městech

Stručná odpověď. Modelový byt 2+kk o 50 m² vyjde podle nabídkových cen z Deloitte Rent Index za druhé čtvrtletí 2026 nejlevněji v Ústí nad Labem, zhruba na 11 050 Kč měsíčně, nejdráž v Praze na 23 100 Kč. Vůči průměrné hrubé mzdě v kraji podle ČSÚ to je v Ústí nad Labem necelá čtvrtina mzdy, v Praze i v Brně přes třetinu. Kdo nájem a energie opravdu platí z čistého příjmu, odevzdá na bydlení ještě víc, než kolik v průměru dávají lidé ve vlastním bytě nebo domě.

Všechna čísla v textu mají u sebe zdroj a datum, ke kterému platí. Nájmy vycházejí z Deloitte Rent Index za druhé čtvrtletí 2026, zveřejněného 17. srpna 2026, mzdy z dat Českého statistického úřadu za druhé čtvrtletí 2026, zveřejněných 3. září 2026. Stav popisuje situaci k 11. říjnu 2026.

Dřív, než se pustíte do počítání vlastního rozpočtu, se vyplatí znát i širší souvislosti nájemního vztahu, třeba to, kdy smí pronajímatel vstoupit do nájemního bytu, nebo jak se podle starší analýzy vyvíjely ceny, jaké budou ceny nájmů a nemovitostí v krizi.

Kolik stojí nájem bytu v krajských městech za metr čtvereční?

Deloitte sleduje nabídkové ceny nájmů bytů inzerovaných na realitních portálech a jednou za čtvrtletí z nich počítá průměr za metr čtvereční pro Prahu, Brno a dalších 12 krajských měst. Za druhé čtvrtletí 2026 vyšel celorepublikový průměr na 343 Kč za m², o 1,2 % víc než ve čtvrtletí předchozím.

Nejlevněji byl byt za metr čtvereční v Ústí nad Labem, 221 Kč, nejdráž v Praze, 462 Kč. Praha je tak zhruba o 109 % dražší než nejlevnější krajské město. Brno jako druhé největší město drží druhé místo s 390 Kč za m², třetí Hradec Králové s 318 Kč.

Odhad nájmu bytu 2+kk v tabulce počítá s modelovou plochou 50 m², protože takové byty se v krajských městech nejčastěji pronajímají a nabídkové ceny na ni vycházejí přepočtem. Konkrétní byt může mít 40 i 60 m², takže se skutečná částka od odhadu v obou směrech liší.

Kde nájmy mezi čtvrtletími zdražily a kde zlevnily?

Mezi jednotlivými městy jsou velké rozdíly i ve směru vývoje. V Pardubicích nájmy mezi prvním a druhým čtvrtletím 2026 vzrostly o 3,3 %, v Ostravě o 2 % a v Olomouci o 1,4 %. Naopak v Jihlavě klesly o 3 %, v Karlových Varech o 2 % a v Hradci Králové i v Ústí nad Labem shodně o 2,2 %.

Praha i Brno, dosud nejdražší města, zlevnily, Praha o 0,9 % a Brno o 1,5 %. Růst se tak podle Deloitte Rent Indexu za druhé čtvrtletí 2026 přesouvá spíš do levnějších a středně velkých měst, zatímco nejdražší lokality se čtvrtletí co čtvrtletí mírně ochlazují.

Jde o pohyb v řádu jednotek procent za jedno čtvrtletí, ne o obrat trendu. Než z něj vyvozovat, že nájmy v Praze dál klesnou, je potřeba vidět i další čtvrtletí, protože nabídkové ceny na podzim běžně ovlivňuje i sezona stěhování k novému akademickému roku.

Jak velkou část mzdy nájem bytu zabere?

Český statistický úřad zveřejňuje průměrnou hrubou měsíční mzdu podle krajů, ne podle jednotlivých měst, takže mzda u Brna odpovídá celému Jihomoravskému kraji a u Ostravy celému Moravskoslezskému kraji, ne jen samotnému městu. Za druhé čtvrtletí 2026 byla nejvyšší v Praze, 66 459 Kč, nejnižší v Karlovarském kraji, 44 476 Kč.

Podíl nájmu na hrubé mzdě vychází nejhůř v Brně, kde odhad nájmu 19 500 Kč tvoří 39 % z průměrné mzdy Jihomoravského kraje 50 588 Kč, Praha je na tom o málo lépe, 35 % z mzdy, protože vysoký nájem tam částečně vyrovnávají i nejvyšší mzdy v zemi.

Nejvolněji vychází rozpočet v Ústí nad Labem a v Ostravě, kde nájem tvoří necelou čtvrtinu průměrné mzdy. Nejde ale o to, že by tam lidé vydělávali nadprůměrně, naopak mzdy v obou krajích patří mezi nejnižší, jen nájmy jsou tam výrazně levnější než ve zbytku republiky.

Kolik z příjmu dávají na bydlení domácnosti podle ČSÚ?

Český statistický úřad měří výdaje na bydlení i jinak, přímo v šetření Životní podmínky českých domácností, a počítá je k čistému příjmu, ne k hrubé mzdě. Podle dat zveřejněných 12. února 2026 za jaro 2025 daly domácnosti na bydlení v průměru 8 897 Kč měsíčně, což je 15,9 % čistého příjmu, o něco méně než 16,6 % v roce 2024.

Rozdíl mezi vlastním a najatým bydlením je podle tohoto šetření velký. Domácnosti v pronajatém bytě platí na bydlení v průměru 13 572 Kč měsíčně, což je 30,1 % čistého příjmu, zatímco domácnosti ve vlastním bytě jen 7 495 Kč, tedy 13,6 %, a ve vlastním domě 8 004 Kč, tedy 12,1 %. Byt v osobním vlastnictví tak vychází o něco dráž než dům, nájemníci přesto z příjmu na bydlení dávají zhruba dvaapůlkrát větší podíl než lidé ve vlastním bytě nebo domě.

Kolik zbyde po zaplacení nájmu a energií?

K nájmu si většina nájemníků připočítá i energie a služby. Podle odhadu portálu promareality.cz z října 2026 se zálohy na elektřinu, vodu, případně plyn pro byt podobné velikosti pohybují od zhruba 2 000 Kč do 8 500 Kč měsíčně, podle toho, jestli dům vytápí centrální teplo nebo plyn a kolik lidí v bytě žije. V textu dál počítáme s 3 500 Kč jako s odhadem pro dvoučlennou domácnost s centrálním vytápěním.

S tímto odhadem zbyde z průměrné hrubé mzdy po zaplacení nájmu i energií v Praze zhruba 39 859 Kč, v Brně 27 588 Kč, v Ústí nad Labem 32 700 Kč a celorepublikově v průměru 31 316 Kč. Tabulka výš v textu ukazuje jen rozdíl mezi mzdou a nájmem, bez energií, protože jejich odhad vysvětluje až tento odstavec.

Počítejte ale s tím, že jde o hrubou mzdu, ne o to, co skutečně přijde na účet. Čistá mzda bývá u zaměstnanců nižší než hrubá, zpravidla o pětinu až čtvrtinu, přesný rozdíl závisí na daňových slevách a dalších odvodech, takže reálný zbytek po nájmu a energiích je ve všech městech nižší, než kolik ukazuje odhad z hrubé mzdy. Spotřebu elektřiny podrobněji rozebírá text o tom, jaká je průměrná spotřeba elektřiny v domácnosti.

Kdy má smysl žádat o příspěvek na bydlení?

Příspěvek na bydlení je dnes součástí superdávky, do které se od roku 2026 sloučilo několik dřívějších dávek. Nárok na jeho složku na bydlení vzniká, pokud náklady na bydlení přesáhnou 30 % čistého příjmu domácnosti a zároveň nejsou vyšší než stanovený strop, takzvané normativní náklady.

Do 30. září 2026 se normativní náklady určovaly podle velikosti obce, podle Sdělení MPSV č. 526/2025 Sb. Pro jednotlivce platilo 7 580 Kč v obcích do 69 999 obyvatel, 9 430 Kč v obcích nad 70 000 obyvatel a 12 831 Kč v Praze a v Brně, pro dvoučlennou domácnost 9 245 Kč, 10 950 Kč a 14 466 Kč.

Senát schválil 29. července 2026 novelu, kterou prezident podepsal 18. srpna 2026, a od 1. října 2026 podle Sdělení MPSV č. 169/2026 Sb. platí normativní nájemné pro 77 okresů místo podle tří velikostních pásem obcí.

Normativ vychází ze skutečných nájmů v okrese. U běžných domácností se počítá z 50. percentilu, tedy z typické, prostřední ceny nájmu v daném okrese, u zranitelných domácností, třeba seniorů nebo samoživitelů, ze 75. percentilu, který je vyšší a lépe odpovídá jejich omezené možnosti se přestěhovat nebo si přivydělat.

Stávajícím příjemcům se změna promítne automaticky při říjnovém přehodnocení dávky, kdy úřad práce posuzuje příjmy a doložené náklady na bydlení za červenec až září, takže o nic nemusí znovu žádat. Noví zájemci si o superdávku žádají na úřadu práce podle místa trvalého pobytu.

Pozor, těch 30 % se podle zákona počítá z čistého příjmu domácnosti, ne z hrubé mzdy, se kterou pracuje tabulka výš v textu. Nárok se tak vyplatí ověřit nájemníkům ve všech krajských městech, kde nájem s energiemi spolkne velkou část příjmu, nejen v Praze a Brně, kde vychází nejvyšší podíl z průměrné hrubé mzdy.

Platí to i tam, kde jsou nájmy i mzdy nižší, pokud konkrétní domácnost vydělává míň než krajský průměr. Rozhoduje vždy doložený čistý příjem a skutečně placený nájem, ne odhad z průměrné mzdy v kraji.

Kdo řeší nájemní vztah z druhé strany, tedy jako pronajímatel, případně narazí na daň z pronájmu bytu, a kdo nájem naopak ukončuje, hodí se mu přehled, na co si dát pozor u výpovědi z nájmu. Základ celého vztahu bývá nájemní smlouva, ke které jsme dřív sepsali i vzor ke stažení.