Základová deska a 5 věcí, které musíte vědět
Každá stavba rodinného domu začíná zhotovením základů. Taková základová deska by měla být hlavně precizně provedená. Věřte, že se u ní nevyplatí šetřit, mnozí na svoje lakomství naletěli. Pokud je totiž nevhodně udělaná, vytvoří vám tolik problémů, že se budete divit. Takže se na ni rozhodně zaměřte.
Co to je základová deska?
Jedná se o základy, které slouží k přenosu váhy stavby na podkladovou půdu a tím ji chrání před sesuvy i působením síly všemi směry. U rodinných domů se nejčastěji setkáte s betonovými základovými pásy, které jsou vhodné v kombinaci se základovou deskou. A na co se zaměřit, než se pustíme do jejího zhotovení?
1. Geologický průzkum
Realizace základů se neobejde bez geologického průzkumu, na základě kterého se navrhne konkrétní technické řešení v projektové dokumentaci. Geologickým průzkumem se zjistí důležité informace o půdě, ať už jde o poměry zeminy, stavy hladin nebo vlastnosti podzemních vod.
Při průzkumu se provádí minimálně dva řezy staveništěm, podle kterých se vytvoří obraz o uspořádání jednotlivých geologických vrstev. Sondy se zavádí zpravidla do dvojnásobné hloubky oproti hloubce založení základů. Součástí geologického průzkumu bývá i měření radonu.
2. Projektová dokumentace
Konstrukce základů včetně technického provedení základové desky musí být součástí projektu rodinného domu. Projektanti pak vypracují založení stavby na samostatném výkresu, který je součástí ucelené projektové dokumentace. Projekt pak obsahuje všechny potřebné informace pro správné zhotovení základů, ať už jde o hloubku založení, použité materiály či uplatňovanou technologii založení stavby.
3. Víte, jaké jsou druhy základových desek?
Základové desky se rozdělují podle toho, na jaký typ podloží se beton lije. Nejrozšířenějším typem je základová deska na štěrku, stále častěji se však realizuje i tzv. plovoucí základová deska na pěnoskle, případně na izolačním polštáři z extrudovaného polystyrenu. Je lepší se obrátit na odborníka, a nechat si poradit.
4. Plocha a hloubka
Plocha základů bývá neznatelně větší než ložná plocha pro zdivo. Zatímco hloubka založení domu se liší v závislosti na podloží, do kterého dům zakládáme. Dejte si proto obzvlášť pozor, aby hloubka založení byla dostatečná a rovnoměrná. Mělká či nerovnoměrně hluboká základová spára bývá zdrojem pak největšího množství možných poruch, způsobených špatným založením.
5. Izolace
V zásadě jde o to, abyste vytvořili souvislou a jakkoli neporušenou izolační vrstvu. Nejprve provedete penetrační nátěr betonového podkladu a na ten pak natavujete asfaltové pásy. Pomohou vám i modifikovaný asfalt, který obsahuje kaučuk a ten tak zvyšuje plasticitu izolace. Pro kombinaci hydroizolace a izolace před radonem se pak v zásadě používají pásy, které mají hliníkovou vložku.
Základovou desku budete potřebovat i u stavby jako je například tiny house. Určitě se toho nebojte, jen je vždycky lepší se obrátit na nějakého odborníka, který vám poradí.
Zdroj: oldhouse.com





Dobrý článek, přidal bych ještě bod šestý – tepelná izolace pod desku (XPS nebo pěnové sklo). Tuhle věc hodně lidí podceňuje a pak se diví, proč jim v přízemí táhne ze země. Standardně se dělá alespoň 100 mm, u pasivních domů i 200 mm.
U základové desky fakt nešetřete. Nám se vymstilo, že první parta udělala armaturu špatně a přišel déšť – tři týdny prodleva navíc opravy. Na základech se opravdu nevyplácí šetřit. Základ je základ, doslova.
Základovku jsme dělali z velké části svépomocí a ušetřili jsme asi 40–50 % oproti cenám firem. Deska 240 m² nás celkem vyšla na 500 tisíc, samotný beton byl skoro 200 k. Nejhorší práce? Izolace s hořákem, to bylo fakt peklo. Ale výsledek stál za to.
My jsme nechali desku 90 m² na klíč a dostali jsme nabídky 530 000 a 620 000 Kč. Šli jsme s tou levnější po doporučení od souseda a nelitujeme. Klíč je mít osobní doporučení – ceny na internetu a přes poptávkové portály jsou vždy výrazně vyšší.