TOP 8: Nejčastější brouci v bytě

Většina lidí se celý život snaží, aby je žádní brouci v bytě nepřekvapili. Pokud si i vy potrpíte na čistotu, neznamená to, že se vám tato havěť vyhne. Potrápit vás může potemník v mouce, na podzim slunéčka na oknech a stejně nečekaně se objeví i octomilky nebo mšice.

I kdybyste si do oken nainstalovali speciální sítě, odpadky pravidelně vynášeli a veškeré škvíry a mezery utěsnili, brouci si svoji cestičku často stejně najdou. Nicméně abyste si zvolili vhodný druh likvidace, je dobré vědět, o jakého brouka ve vašem případě vlastně jde.

Stručná odpověď. V bytě se nejčastěji objevují drobní brouci, kteří žijí v zásobách v kuchyni, tedy červotoči, potemníci, pilousi a vrtavci, dále larvy rušníků a kožojedů v textilu, tesaříci v trámech a červotoči v nábytku. Na podzim přibývají slunéčka a ploštice, které u vás jen přezimují. Na potravinové škůdce většinou stačí vyhodit napadené zásoby, umýt police a potraviny uložit do uzavřených nádob, na tesaříka v trámech zavolejte odbornou firmu.

Malí černí a hnědí brouci v bytě, co to bývá?

Většina brouků, které doma najdete, měří jen pár milimetrů a na první pohled si jsou podobní. Nejrychleji je rozlišíte podle místa, kde se objevují, a podle toho, co kolem sebe ničí.

• Kuchyň a spíž. Drobní hnědí brouci v mouce, koření, čaji nebo cereáliích bývají červotoči, potemníci nebo vrtavci. Tmavý brouček s protaženým nosem v obilí je pilous.
• Okna a parapety na podzim. Slunéčka východní, která jsou brouci, a kněžice mramorovaná s vroubenkou americkou, které jsou ploštice, ne brouci. Všechny hledají místo k přezimování.
• Postel, koberec a šatník. Malí černí nebo skvrnití brouci a chlupaté hnědé larvy patří nejčastěji rušníkům a kožojedům. Pokud vás v posteli něco opravdu kouše, myslete spíš na štěnice, které brouci nejsou.
• Trámy, podlahy a nábytek. Kulaté nebo oválné výletové otvory ve dřevě a jemná drť pod nimi prozrazují tesaříky nebo červotoče.
• Koupelna, sklep a vlhké kouty. Rybenky, stínky a pisivky. Brouci to nejsou, ale jejich výskyt ukazuje na vlhko.

Když si nejste jistí, vyfoťte brouka zblízka vedle pravítka nebo mince a zapište si, kde jste ho našli. Velikost a místo nálezu pomohou při určení vám i odborné firmě, pokud ji budete potřebovat.

1. Červotoč tabákový

Najdete je nejčastěji ve skladištích a potravinářských zařízeních. Nicméně setkáte se s nimi i u vás doma. Tito brouci napadají koření, sladkosti a další suché potraviny. Většinou se nacházejí v kuchyni a ve spíži.

Měří kolem 2 až 3 milimetrů a mají žlutohnědé až rezavě hnědé tělo, které je pokryté jemným ochlupením. Když je objevíte, je důležité vše po nich vyčistit. Pokud se po důkladném úklidu znovu objevují, přizvěte specializovanou firmu.

Snadno si ho spletete s červotočem spížním, o kterém píšeme níže. Pennsylvánská státní univerzita (Penn State Extension) uvádí, že červotoč tabákový je zavalitější, krovky má hladké a tykadla stejně silná po celé délce. Červotoč spížní je protáhlejší a na krovkách má zřetelné podélné rýhy. Tabákový napadá hlavně sušené rostlinné produkty, tedy koření, léčivé byliny a tabák, jak uvádí atlas škůdců Agromanuál.

2. Tesaříci

Patří mezi dřevokazné škůdce. Jejich larvy žerou dřevo a vytvářejí si v něm chodbičky. Tesařík krovový, nejčastější z nich v domech, si podle Penn State Extension vybírá jen dřevo jehličnanů, tedy borovice, smrku a podobných dřevin.

Jestliže ve dřevě slyšíte tiché chroupání nebo cvakání, mohou to být larvy tesaříka, Penn State Extension tento zvuk popisuje. Zvuky ve stropě ale dělají i myši. Záleží i na rozsahu poškození. Napadají trámy, dřevěné podlahy nebo různé kusy nábytku.

A jak proti nim bojovat? Impregnace dřeva proti škůdcům chrání hlavně dřevo, které ještě napadené není. Movité předměty, třeba cenný nábytek nebo sochy, lze nechat ozářit gama zářením na specializovaném pracovišti.

Takové pracoviště provozuje například Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. Do jeho ozařovací komory se vejdou i velké kusy nábytku, ošetření trvá 24 až 48 hodin a na předmětech nezůstávají žádné chemické látky.

Trámy v krovu ale nikam neodvezete. Larvy tesaříka krovového se ve dřevě podle Penn State Extension vyvíjejí 3 až 15 let. V Česku se krovy často sanují horkým vzduchem. Jaroslav Solař z VŠB-TU Ostrava (TZB-info, 2013) popisuje, že dřevo se musí v celém průřezu prohřát aspoň na 55 °C nejméně na hodinu.

Horký vzduch ale před novým napadením nechrání, proto je potřeba dřevo potom ještě chránit, například ochranným nátěrem. Metodu zvolí odborná firma. Pokud pracuje s vysoce toxickými látkami, musí mít její pracovník podle § 58 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. zvláštní odborný kurz.

Drobnější výletové otvory v nábytku obvykle patří červotočům. Jak je poznat a co s napadeným kusem dělat, popisujeme v článku jak se zbavit červotoče v nábytku.

3. Potemník skladištní

Lidská obydlí mají velmi rádi. Měří kolem 3 milimetrů a vzhledem připomínají zrnka kmínu. Když je vyrušíte, nenechte se zmást, rádi hrají mrtvé. Škodí nejčastěji v kuchyni, kde znehodnocují jídlo svými výkaly.

Ostatně přinést si je můžete v mouce nebo cukru. Napadené potraviny vyhoďte v uzavřeném sáčku, jak radí Oregon State University Extension, a zbytek zásob přesypte do nádob s těsným víkem.

4. Mravenci

Mravenci brouci nejsou, patří mezi blanokřídlý hmyz. Do výčtu jsme je zařadili, protože si je lidé s drobnými brouky v bytě často spojují. Objevují se jak na zahradě, tak v kuchyni. V České republice se nejčastěji vyskytuje mravenec obecný, který má šedočernou barvu. V bytě mají rádi všechno. Konzumují zbytky skladovaných potravin a mohou i nepříjemně štípat.

Z babských rad se proti nim doporučuje kypřicí prášek do pečiva, ocet s vodou nebo zubní pasta na okenních rámech. Hnízdo s královnou ale nezničí.

Michael F. Potter z University of Kentucky upozorňuje, že nejčastější chybou je stříkat jen na mravence, které vidíte. Dělnice z hnízda pak chodí dál. Účinnější jsou nástrahy, které dělnice odnesou do hnízda a nakrmí jimi královnu. Kolem nástrah nic nestříkejte ani je neotírejte čisticími prostředky, aby je mravenci nezačali obcházet. Nástrahy dávejte mimo dosah dětí a zvířat a řiďte se etiketou.

Drobné světlé mravence, kteří chodí po celém domě, nechte na odborné firmě. Mravenec faraon, jehož dělnice měří 1,5 až 2 mm, se podle University of Florida (IFAS) v chladnějších zemích usadil ve vytápěných budovách. Jeho kolonie se při vyrušení, například odpudivým postřikem, štěpí na nová hnízda, proto se proti němu používají nástrahy.

V nemocnicích může mravenec faraon podle stejného zdroje přenášet přes tucet původců nemocí, například salmonely a stafylokoky. Sami pomůžete tím, že uklidíte drobky, rozlité sladké tekutiny a misky s krmivem pro zvířata a utěsníte škvíry kolem prahů, oken a prostupů trubek. Další postupy shrnuje článek jak se zbavit mravenců na zahradě i v bytě.

Většina těchto brouků měří jen pár milimetrů, přesto je dobré je znát.

5. Červotoč spížní

Nejraději napadá obiloviny, balené potraviny, živočišné a rozlité produkty i staré knihy. Jeho délka se pohybuje kolem 3,5 milimetrů. Způsobují nevratné poškození v podobě chodbiček nebo také u sušených bylin.

Samice podle Penn State Extension kladou vajíčka jednotlivě do téměř jakékoli suché organické látky a celý vývoj od vajíčka po dospělce může trvat 40 až 50 dní. Jeden zapomenutý sáček proto stačí, aby se brouci rozšířili do dalších zásob.

6. Pisivky

Pisivky nejsou brouci, ale samostatná skupina drobného hmyzu, kterou si lidé s malými broučky snadno spletou. Mají různá zbarvení. Oproti tělu mají velkou hlavu. Živí se hlavně plísněmi, škroby a zbytky hmyzu. Mají také rády obilniny a moučné výrobky.

Ani v knihovně nejsou vítané. Theresa Dellinger a Eric Day z Virginia Tech (Virginia Cooperative Extension) uvádějí, že pisivky se živí i škroby v knihách, papíru a látkách, časem je mohou poškodit a v muzeích a knihovnách patří mezi škůdce.

Pisivky, rybenky a stínky ukazují na vlhko

Pisivky, rybenky ani stínky nejsou brouci, v bytě se ale objevují ze stejného důvodu, kvůli vlhku. Pisivky se podle zmíněné Virginia Cooperative Extension živí plísněmi a kvasinkami, kterým se daří ve vlhku. Rybenky podle Michaela Waldvogela z North Carolina State University vyhledávají chladná a vlhká místa, přes den se skrývají ve škvírách a v noci okusují papír, látky a lepidlo ve vazbách knih.

Stínky jsou suchozemští korýši. Entomologové z University of Kentucky (Katz, DeVries a Larson) píšou, že bez vysoké vlhkosti v bytě skoro nepřežijí. Do přízemí a sklepů lezou zvenku, proto pomáhá odklidit od vchodu a od základů listí, mulč, kameny a květináče.

Na všechny tři platí hlavně sucho, ne chemie. Opravte kapající potrubí, větrejte, v koupelně a ve sklepě pomůže odvlhčovač a utěsnění škvír. Jak snížit vlhkost v bytě bez velkých investic, máme sepsané zvlášť.

7. Pilous černý

Škodí hlavně skladovanému obilí. Brouci se živí především zrny. Poznáte je podle protáhlého nosu a jsou tmavě zbarvení.

Pilous nelétá, do bytu se dostane jen s nakoupeným zrním. Pokud ho najdete, projděte všechny zásoby obilí, mouky a těstovin a napadené vyhoďte, jak popisujeme níže v části o kuchyni.

8. Vrtavec zhoubný

Hnědý brouček, který měří kolem 4 mm. Má oválné tělo. Napadají hlavně sušené potraviny, například salámy, či sušené bylinky. Vzdáleným vzhledem vám mohou připomínat pavoučky.

Patří mezi škůdce zásob stejně jako červotoči a potemník, takže na něj platí stejný postup. Najděte zdroj, napadené potraviny vyhoďte a zbytek uložte do uzavřených nádob.

Brouci v kuchyni a v mouce, jak postupovat?

Pět položek z našeho výčtu, tedy oba červotoči, potemník, pilous a vrtavec, patří mezi škůdce zásob. Do bytu se většinou dostanou s nákupem. Penn State Extension upozorňuje, že napadené může být i neotevřené balení, třeba směs na pečení, aniž by na něm bylo cokoli vidět.

• Projděte všechny zásoby, nejen mouku. Také koření, čaje, sušené ovoce, cereálie, luštěniny a krmivo pro zvířata. Napadené potraviny zavažte do sáčku a vyhoďte.
• Police vysajte včetně spár a rohů, ideálně štěrbinovou hubicí, a otřete je vodou se saponátem. Sáček z vysavače pak vyhoďte.
• Podezřelé zásoby zmrazte. Oregon State University Extension radí nechat je v mrazáku aspoň 4 dny, Lee Townsend z University of Kentucky uvádí teplotu −18 °C (0 °F).
• Uskladněte je v nádobách ze skla, kovu nebo pevného plastu s těsným víkem. Papírový ani tenký plastový sáček brouky nezastaví.
• Nekupujte poškozená balení a zásoby nedělejte zbytečně velké.

Postřik do kuchyňské skříňky nepatří. Oregon State University Extension insekticidy na hmyz v potravinách nedoporučuje, protože se nedostanou k broukům uvnitř balení. Lee Townsend dodává, že zabíjet dospělé brouky nestačí, dokud nenajdete zdroj. Pokud se brouci vracejí i po důkladném úklidu, hledejte zapomenutou zásobu, třeba starý sáček koření nebo krmivo v jiné místnosti.

Jsou brouci v potravinách nebezpeční? Podle Oregon State University Extension není známo, že by hmyz ze zásob šířil nemoci nebo parazity, a snědená napadená potravina, která byla tepelně upravená nebo zmrazená, podle ní potíže nezpůsobuje. Chloupky některých brouků ale mohou podráždit ústa, krk a žaludek. Mouku, ve které brouci byli, proto nepoužívejte a vyhoďte ji v uzavřeném sáčku spolu s ostatními napadenými potravinami.

Proč se na podzim v bytě objevují slunéčka a ploštice?

Na podzim se v bytech objevují i brouci a ploštice, které vám zásoby nežerou. Hledají jen místo, kde přečkají zimu. Penn State Extension popisuje, že se slunéčka shlukují na domech hlavně za slunečného a teplého odpoledne po studené noci.

Dovnitř se dostanou škvírami kolem oken, dveří, obkladů a prostupů potrubí.

Slunéčko východní

Pochází z východní Asie. V Česku ho podle Oldřicha Nedvěda z Jihočeské univerzity (Vesmír, 2007) poprvé zaznamenali v roce 2006 v okolí Prahy a Plzně. V Severní Americe podle něj zalézají slunéčka do farmářských domů po stovkách štěrbinami v okenních rámech.

V bytě se nemnoží, na jaře se snaží dostat zpátky ven.

Penn State Extension uvádí, že vyrušená slunéčka vylučují z kloubů nohou žlutou zapáchající tekutinu, která špiní zdi, a občas i kousnou, což bývá od mírně otravného po bolestivé. U citlivých lidí byly s výskytem slunéček v domech spojeny i alergické potíže, například rýma se zánětem spojivek nebo astma.

Nejúčinnější je vysavač, škvíry utěsněte silikonovým tmelem a insekticid do dutin ve zdech nestříkejte.

Kněžice mramorovaná a vroubenka americká

Hnědé „smradlavé brouky“ na oknech považuje většina lidí za brouky, ve skutečnosti jde o ploštice. Kněžice mramorovaná je invazní druh z východní Asie.

Petr Kment, Alexandra Hánová a Martin Vašíček popsali v časopise Živa (2019), že první exemplář v Česku zachytil v srpnu 2018 světelný lapač Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Lukové u Přerova. V prosinci téhož roku ji už našli v bytě v Praze-Holešovicích, nejspíš přinesenou s ovocem a zeleninou z tržnice.

Podle Penn State Extension se kněžice uvnitř domů nemnoží a nic nepoškodí. Když jich ale rozmáčknete nebo vysajete víc najednou, jejich pach je dost cítit. Proto je raději opatrně seberte do sklenice nebo na papír a vyneste ven.

Postřik uvnitř Penn State nedoporučuje. Mrtvými plošticemi ve zdech by se mohly živit larvy rušníků, o kterých píšeme níže.

Vroubenka americká je další hnědá ploštice, která přezimuje pod kůrou, v ptačích hnízdech i v domech. Penn State Extension ji označuje jen za obtížný hmyz, lidi obvykle nekouše a zdravotní riziko nepředstavuje. Proti oběma druhům funguje nejlépe zabránit jim v cestě dovnitř, tedy utěsnit škvíry a dát síťky do větracích otvorů.

Rušník a kožojed, brouci v posteli, koberci a šatníku

Rušníci a kožojedi patří k takzvaným kobercovým broukům. V bytě je najdete jako drobné tmavé nebo skvrnité brouky na oknech a jako chlupaté hnědé larvy v koberci, ve skříni nebo pod postelí. Podle Davida Shetlara z Ohio State University dospělci dobře létají, venku se živí pylem z květů a do bytu je láká světlo. Přinést si je můžete i s řezanými květinami.

Škodí larvy. Živí se vlnou, kožešinou, peřím, hedvábím, plstí i mrtvým hmyzem a obsahem ptačích a myších hnízd. Schovávají se za lištami, ve větracích kanálech, v zásuvkách, kobercích a čalouněném nábytku. Podrobněji je s fotkami popisujeme v článku poznáte nejčastější brouky a hmyz v bytech.

Kožojed nekouše. Steve Jacobs z Penn State Extension ale popisuje, že chloupky larev mohou vyvolat svědivou vyrážku, kterou lidé považují za štípance. Citliví na ně bývají až lidé, kteří s chloupky přicházejí do styku dlouho, řádově roky. Pokud vás v noci opravdu něco štípe, myslete spíš na štěnice.

Pomáhá důkladné vysávání koberců, matrací, lišt a míst pod nábytkem, praní nebo chemické čištění vlněných věcí a jejich uložení do uzavřených obalů. Vlněné věci, které prát nejde, můžete zmrazit. Dong-Hwan Choe z University of California (UC IPM, 2020) radí uzavřít je do igelitového sáčku a nechat 2 týdny v mrazáku při teplotě pod −8 °C (18 °F), což zabije všechna vývojová stadia.

Najděte i zdroj, třeba starou vlněnou deku, zapomenuté krmivo nebo hnízdo pod střechou. Když larvy nezmizí, poraďte se s odbornou firmou.

Jak se brouků v bytě zbavit a kdy volat dezinsekci?

U většiny brouků v bytě platí stejné pořadí. Nejdřív zjistěte, o koho jde, pak odstraňte zdroj potravy nebo vlhkosti, důkladně ukliďte a utěsněte cesty dovnitř. Chemie přichází na řadu až nakonec. Když už ji použijete, řiďte se etiketou přípravku, tedy dávkováním, ochranou rukou a očí a pravidly, kam se smí a nesmí stříkat. Nikdy nestříkejte na potraviny, nádobí a místa, kam dosáhnou děti a zvířata.

Zákon o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.) rozlišuje dva druhy. Běžnou ochrannou dezinsekci provádí každý sám jako součást úklidu. Speciální dezinsekci, tedy cílené hubení zvýšeného výskytu škodlivého hmyzu a dalších členovců, smí podle § 58 provádět jen člověk s platným osvědčením o odborné způsobilosti. Deratizace se týká hlodavců, například myší a potkanů.

V bytovém domě je dobré vědět, kdo za co odpovídá. U obytných místností má podle § 57 povinnost zajistit speciální dezinsekci při zvýšeném výskytu škůdců vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků. Když se švábi nebo mravenci šíří mezi byty, obraťte se proto na správu domu, zásah v jediném bytě obvykle nestačí. V nájmu se obraťte na pronajímatele, protože povinnost podle § 57 odst. 2 má vlastník.

Odbornou firmu volejte hlavně v těchto případech:

• dřevokazný hmyz v trámech, krovu nebo podlaze,
• štěnice, švábi a mravenci, kteří se po nástrahách nebo úklidu vracejí,
• potravinoví škůdci nebo larvy kožojedů, kteří se objevují i po důkladném úklidu,
• hmyz v bytě s malými dětmi, alergiky nebo zvířaty, kde chcete chemii použít co nejméně.

Ptejte se, jaký přípravek firma použije, jak dlouho se v bytě nesmí pobývat a jestli je potřeba zásah opakovat. Firma by vám také měla doložit osvědčení o odborné způsobilosti pro speciální dezinsekci.

Pokud vás při čtení začalo svědit celé tělo, nebojte se, většinu brouků vyřeší úklid a dobře zavřené zásoby. Pamatujte jen, že brouci v potravinách, dřevě a textilu jsou problém, který je nutné co nejdříve řešit. A až budete mít doma zase klid, mrkněte se, jak si vytvořit interiér, ve kterém se vám bude dobře žít.