Kolik může být nedoplatek za elektřinu a plyn

Stručná odpověď. Nedoplatek nebo přeplatek za elektřinu a plyn je rozdíl mezi tím, co jste na zálohách za uplynulé zúčtovací období zaplatili, a tím, kolik reálně stála vaše spotřeba za aktuální ceny. Spočítat si ho můžete sami ještě před vyúčtováním, vlastní spotřebu ze samoodečtu vynásobíte aktuální cenou za megawatthodinu a porovnáte se zaplacenými zálohami. Pro rok 2026 klesla regulovaná složka ceny elektřiny podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o 15,1 % a zrušil se poplatek na podporu obnovitelných zdrojů, zálohy se ale automaticky nemění, upravit si je musí domácnost sama žádostí u dodavatele. Modelový výpočet dál v textu vychází na zálohu kolem 3 100 Kč měsíčně u bytu 60 m² a 4 950 Kč u domu 120 m², rozdíl oproti tomu, co reálně platíte, se za rok projeví jako nedoplatek nebo přeplatek v řádu jednotek tisíc korun.

Čísla v textu vycházejí z vyhlášky o vyúčtování, z postupu, který popisuje ERÚ, a z veřejných ceníků dodavatelů elektřiny a plynu, jejich zdroje jsou na konci textu. Modelové výpočty jsou orientační, reálná spotřeba i cena se u konkrétní domácnosti liší.

Co je nedoplatek a přeplatek za energie

Nedoplatek a přeplatek vznikají při vyúčtování, kdy dodavatel porovná, co jste zaplatili na zálohách, s tím, kolik reálně stála spotřebovaná elektřina nebo plyn. Pokud jste na zálohách zaplatili míň, než kolik spotřeba vyšla, vznikne nedoplatek, v opačném případě přeplatek. Náležitosti vyúčtování stanovuje vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích.

Vyúčtování má podle ERÚ obvykle tři části. Část A shrnuje výsledný přeplatek nebo nedoplatek a návrh nových záloh, část B rozepisuje způsob měření, obchodní a regulovanou část ceny i historii plateb, část C řeší podmínky smlouvy a reklamace. Dodavatel ho zasílá obvykle jednou za rok, standardním termínem je 15 dnů od obdržení podkladů o spotřebě od provozovatele distribuční soustavy. Lhůtu splatnosti nedoplatku zákon jednotně nestanovuje, najdete ji přímo na vyúčtování nebo ve smlouvě s dodavatelem.

Jak si nedoplatek nebo přeplatek spočítat dopředu

ERÚ radí jednoduchý postup. Aktuální cenu za megawatthodinu vynásobíte svou roční spotřebou v MWh, připočítáte měsíční pevné platby za celý rok a výsledek vydělíte počtem zálohových plateb, obvykle dvanácti. Dostanete částku, na kolik by vám měsíční záloha měla vycházet, abyste na konci období vyšli na nulu.

Vlastní spotřebu zjistíte ze samoodečtu elektroměru nebo plynoměru. Stačí odečet na začátku a na konci sledovaného období, třeba za poslední tři měsíce, a výsledek přepočítat na celý rok. Pokud takto dopočítaná roční spotřeba vychází výš, než na kolik jsou nastavené současné zálohy, směřujete k nedoplatku, v opačném případě k přeplatku.

Příklad, domácnost napočítá za tři zimní měsíce na elektroměru 900 kWh. Při přepočtu na celý rok, tedy čtyřikrát víc, to vychází na 3 600 kWh, reálně to bude méně, protože spotřeba v létě klesá, odhad je tedy horní hranice. Při průměrné ceně 6,24 Kč za kWh to dá 22 464 Kč za rok, tedy 1 872 Kč měsíčně. Pokud platí zálohu 1 500 Kč, chybí jí 372 Kč měsíčně, za rok se to může projevit nedoplatkem kolem 4 464 Kč.

Jak upravit zálohy před topnou sezónou

Výši záloh máte právo kdykoliv změnit. Podle energetického zákona, zákona č. 458/2000 Sb., musí odpovídat důvodně předpokládané spotřebě. O snížení žádáte přímo u dodavatele a jako důkaz použijete samoodečet, o zvýšení si můžete požádat sami, nebo to navrhne dodavatel po vyúčtování.

Pokud dodavatel zvyšuje cenu energie v průběhu smlouvy, musí vás o tom informovat nejméně 30 dní předem, prokazatelně a adresně. Před topnou sezónou se vyplatí přepočítat zálohy podle aktuálního ceníku, ne podle částky, kterou jste platili loni, zvlášť pokud máte plyn nebo elektřinu bez pevné fixace. Pomoct může i přepočet, kolik ušetří snížení teploty o jeden stupeň, nebo srovnání nákladů na vytápění podle zdroje tepla.

Když vám po vyúčtování vyjde vysoký nedoplatek a nechcete ho uhradit najednou, ERÚ doporučuje domluvit si s dodavatelem splátkový kalendář. Opačně, pokud vám dodavatel vrací vysoký přeplatek, můžete si ho nechat částečně započítat do budoucích záloh místo vyplacení.

Kolik stojí elektřina a plyn

Ceny se mezi dodavateli liší a u plynu navíc podle pásma roční spotřeby. Přehled podle srovnání TZB-info, platný od 1. ledna 2026, ukazují obě tabulky, nejprve elektřina v nejpoužívanější sazbě D02d, potom plyn podle dvou běžných pásem spotřeby včetně měsíčního stálého platu.

ČEZ plyn domácnostem prodává, ale do srovnání TZB-info v těchto pásmech není zahrnut, proto u něj nemáme srovnatelné číslo, jeho vlastní ceník má jinou strukturu než dvousložková cena u ostatních tří dodavatelů. U plynu platí, že čím vyšší je pásmo roční spotřeby, tím nižší vychází cena za jednotku, ale vyšší je měsíční stálý plat za kapacitu. Byt s plynovým vytápěním, ohřevem vody a vařením obvykle spadá do pásma 1,89 až 7,56 MWh za rok, menší rodinný dům do pásma 7,56 až 15 MWh.

Jaký nedoplatek nebo přeplatek hrozí modelovému bytu a domu

Podle šetření Energo 2021 Českého statistického úřadu padají dvě třetiny spotřeby energie v domácnosti na vytápění, 16 % na ohřev vody, 6 % na vaření a 7 % na osvětlení a spotřebiče. Z toho vycházíme v modelovém výpočtu pro byt 60 m² se dvěma až třemi lidmi a rodinný dům 120 m² se čtyřmi lidmi. Podrobnější srovnání spotřeby najdete v článku o průměrné spotřebě elektřiny v domácnosti.

U bytu počítáme s roční spotřebou elektřiny 2 900 kWh bez elektrického vytápění a se spotřebou plynu 7 MWh na vytápění, ohřev vody a vaření. Dům má vyšší spotřebu elektřiny, 4 000 kWh za rok, a spotřebu plynu 14 MWh. Cena plynu v modelu je průměr tří dodavatelů z tabulky nahoře, včetně stálého platu, u bytu 2 187,39 Kč za MWh a 320,23 Kč stálého platu měsíčně, u domu 2 129,46 Kč za MWh a 383,12 Kč stálého platu měsíčně. Náklad na plyn tak u bytu vyjde na 7 × 2 187,39 Kč plus 12 × 320,23 Kč, u domu na 14 × 2 129,46 Kč plus 12 × 383,12 Kč. Elektřinu počítáme při průměrné ceně 6,24 Kč za kWh.

Vychází to na zhruba 3 100 Kč měsíční zálohy u bytu a 4 950 Kč u domu, aby domácnost na konci roku vyšla přibližně na nulu. Každých 100 Kč, o které je reálná záloha nižší než tato částka, znamená za rok nedoplatek kolem 1 200 Kč, při vyšší záloze naopak přeplatek ve stejné výši. Dalších tipů, jak spotřebu plynu na vytápění srazit, najdete v článku 7 tipů jak ušetřit na vytápění domu.

Co ovlivňuje cenu elektřiny a plynu

Tržní část ceny elektřiny a plynu se v průběhu roku hýbe nezávisle na regulované složce. Podle aktualizace indikativních cen, kterou ERÚ zveřejnil 1. října 2026, se orientační nabídkové ceny nových fixací meziměsíčně zvýšily o 14 % u elektřiny a o 20 % u plynu. Týká se to jen nových smluv a zákazníků s končící fixací, domácnosti se zafixovanou cenou z dřívějška změnu zálohy automaticky nepocítí.

Regulovanou část ceny ale ERÚ upravuje samostatně, obvykle jednou za rok. Pro rok 2026 snížil regulovanou složku ceny elektřiny pro domácnosti v hladině nízkého napětí z 2 772 Kč na 2 352 Kč za megawatthodinu, tedy o 15,1 %. Hlavním důvodem je zrušení příspěvku na podporované zdroje energie, který dosahoval 495 Kč za megawatthodinu a od ledna 2026 ho za domácnosti hradí stát.

Pro vlastní odhad nedoplatku nebo přeplatku je tedy důležité vědět, podle jaké ceny vám dodavatel aktuálně počítá zálohy, ne podle čísel z novinových titulků o indikativních cenách. Tu najdete na vyúčtování nebo ve smlouvě, případně se zeptáte přímo dodavatele.

Co dělat, když vyjde vysoký nedoplatek

Nejdřív si vyúčtování zkontrolujte. Reklamovat můžete výši záloh, nesprávně započtené platby i naměřenou spotřebu, a to písemně přímo u dodavatele. Na běžnou reklamaci má dodavatel lhůtu 15 dní, na reklamaci týkající se souvisejících služeb, třeba výše spotřeby, 30 dní.

Pokud je nedoplatek vysoký a vznikl oprávněně, dohodněte si splátkový kalendář ještě před splatností, vyhnete se tak sankcím za pozdní platbu. Zároveň si nechte zálohy na další období přepočítat podle aktuální spotřeby a ceny, ne podle staré částky, ať se stejná situace neopakuje příští topnou sezónu.

Spotřebu elektřiny dlouhodobě snížíte podle tipů v článku 8 tipů jak ušetřit elektřinu v domácnosti. Jakou teplotu si nastavit v jednotlivých místnostech, popisuje článek o ideální teplotě domácnosti. Dlouhodobě se vyplatí řešit i příčinu vysoké spotřeby na vytápění, třeba tepelnou izolaci domu.