Kolik ušetříte, když stáhnete topení o jeden stupeň

Stručná odpověď. Snížení teploty v bytě nebo domě o 1 °C ušetří podle Chytré volby, projektu Ministerstva průmyslu a obchodu, přibližně 6 % nákladů na vytápění. U modelového bytu jde o stovky korun ročně, u domu o stovky korun s tepelným čerpadlem, ale o tisíce korun s přímotopem. Topit se podle vyhlášky začíná, když průměrná denní teplota venku klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě, obytné místnosti si vystačí s 20 °C a Světová zdravotnická organizace (WHO) jako bezpečné minimum uvádí 18 °C.

Kdy zapnout topení?

Vyhláška č. 194/2007 Sb. o pravidlech pro vytápění určuje, kdy musí dodavatel tepla zahájit otopné období. Platí od 1. září do 31. května a dodávka tepla se zahájí, jakmile průměrná denní teplota venkovního vzduchu klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a podle vývoje počasí nelze čekat rychlé oteplení.

Pravidlo platí přímo jen pro centrální zásobování teplem, pro vlastní kotel nebo tepelné čerpadlo žádný podobný předpis neexistuje. Jako vodítko ale poslouží stejně dobře. Pod 13 °C průměrné denní teploty byt sám teplo už nevydrží a další čekání jen prodlužuje nepříjemné prochladnutí stěn. Podrobně, jak se otopné období počítá a kdy přesně končí, popisujeme v článku o tom, kdy začíná a končí topná sezóna.

Jakmile topení naskočí, většinu účtu neurčuje to, kdy jste ho zapnuli, ale na kolik stupňů topíte a jakým zdrojem. Kolik vytápění vyjde podle zdroje tepla u bytu i domu, počítáme v článku o náklady na vytápění podle zdroje tepla.

Na kolik stupňů topit v jednotlivých místnostech?

Vyhláška 194/2007 Sb. počítá v obytných pokojích, kuchyni a na WC s 20 °C, v koupelně s 24 °C, v předsíni s 15 °C a na vytápěném schodišti s 10 °C. Jde o závazné minimum, které musí zajistit dodavatel tepla v domech s centrálním zásobováním, doma si teplotu nastavujete sami.

Web Chytrá volba, projekt Ministerstva průmyslu a obchodu, doporučuje v obývaných místnostech podobně 20 °C, v koupelně 24 °C a v ložnici o dost méně, jen 17 °C. Státní zdravotní ústav uvádí pro vnitřní prostředí obecně 20 až 22 °C, chladnější ložnici doporučuje na 16 až 18 °C, nejvýš 21 °C.

Světová zdravotnická organizace ve svém dokumentu Housing and health guidelines z roku 2018 označuje za bezpečné minimum pro obecnou populaci v zemích s mírným a chladným podnebím 18 °C. Pro starší lidi, děti a chronicky nemocné, zejména s nemocemi srdce a dýchacích cest, doporučuje teplotu o něco vyšší.

Rozdíly mezi zdroji nejsou chyba. Vyhláška hlídá technické minimum pro dodavatele tepla, zdravotnická doporučení míří na pohodu a zdraví. V praxi si vyberte z tohoto rozpětí podle toho, jak místnost využíváte, podrobněji k tématu teploty v domácnosti píšeme v článku o ideální teplotě domácnosti.

O kolik procent ušetříte snížením teploty o jeden stupeň?

Projekt Chytrá volba Ministerstva průmyslu a obchodu používá pravidlo, že snížení teploty o 1 °C sníží náklady na vytápění zhruba o 6 %. Příručka Zkrotíme energie v domácnosti, kterou v listopadu 2022 vydala organizace SEVEn pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, uvádí podobné, ale širší rozpětí, 5 až 10 % za snížení o 1 až 2 °C najednou, ne za každý jednotlivý stupeň.

Číslo 6 % je ale zjednodušení, které přesně platí pro celou budovu, ne pro jednu bytovou jednotku. Server Dřevostavitel.cz na modelu bytového domu s 15 jednotkami ukázal, že reálná úspora tepla při snížení o 1 °C se mezi jednotlivými byty lišila od 14 do 60 %, podle toho, kolik tepla do bytu dodávají lidé, spotřebiče nebo slunce. Pokud teplotu snížíte jen vy jako jeden ze čtrnácti sousedů, úspora za celý dům klesne pod 1 %.

To ale neznamená, že se vám stažení teploty nevyplatí. Vyhláška č. 269/2015 Sb. dělí náklady na teplo v bytovém domě na základní složku, 40 až 60 % podle plochy bytu bez ohledu na to, kolik topíte, a na spotřební složku podle poměrových měřidel na radiátorech. Nižší spotřeba se vám tedy promítne do vaší spotřební složky ve vyúčtování, i když na celkové náklady domu má minimální vliv.

Pro samostatně stojící dům nebo byt, kde si topení řídíte sami, je 6 % za každý stupeň rozumný odhad, u dvou stupňů najednou se dostanete právě do rozpětí SEVEn 5 až 10 %. Přesné číslo závisí na zateplení, počtu lidí v domácnosti a na tom, jak moc místnost přes den ohřeje slunce.

Kolik to je v korunách pro byt a dům?

V modelovém výpočtu vycházíme z potřeby tepla 100 kWh na m² za rok, tedy 6 000 kWh (6 MWh) u bytu 60 m² a 12 000 kWh (12 MWh) u domu 120 m². Počítáme s úsporou 6 % za každý stupeň podle Chytré volby. Ceny energií jsou podle srovnání TZB-info platného od 1. ledna 2026, u plynu podle cenového pásma, které odpovídá modelové spotřebě.

U plynu tak u bytu platí cena 2 260,45 Kč/MWh a u domu 2 197,63 Kč/MWh, v obou případech v kondenzačním kotli o účinnosti 96 %. U přímotopu počítáme s nízkým tarifem 4,39 Kč/kWh a u tepelného čerpadla vzduch-voda s ročním topným faktorem 3,2. Výpočet nezahrnuje ohřev vody ani stálé platby.

Tepelné čerpadlo šetří na stupni nejméně korun, protože na výrobu tepla potřebuje jen zlomek elektřiny oproti přímotopu, jak ukazujeme v článku o tom, jaká je návratnost tepelného čerpadla. U přímotopu je naopak rozdíl mezi jedním a dvěma stupni citelný na první pohled.

Dva stupně dolů úsporu přibližně zdvojnásobí, tři stupně ztrojnásobí, číslo ale neberte jako přesný vzorec. Jak jsme psali výše, reálná úspora v konkrétním bytě se podle modelu na Dřevostavitel.cz může od průměru lišit o desítky procent oběma směry.

Vyplatí se noční útlum?

Vyhláška 194/2007 Sb. dovoluje dodavatelům tepla vytápění obytných místností mezi 22.00 a 6.00 hodinou omezit nebo krátkodobě přerušit. Podmínkou je zachovat tepelnou stabilitu místnosti, tedy nenechat ji úplně vychladnout.

Chytrá volba k tomu dodává, že topit naplno celou noc je zbytečné a ani zdraví to neprospívá, přetopená ložnice má sušší vzduch a víc zatěžuje dýchací cesty. Shoduje se to s doporučením Státního zdravotního ústavu i WHO mít v ložnici chladněji než v obytných místnostech.

V praxi proto nemá smysl ložnici v noci dohřívat na 20 °C, klidně ji nechte na doporučených 16 až 18 °C. Obytné místnosti, kde přes den nikdo není, stáhněte jen mírně, o 2 až 3 °C. Úplné vypnutí na mráz totiž ráno vyjde dráž, než kdybyste místnost udrželi temperovanou, protože vychladlé stěny a nábytek se musí znovu ohřát.

Jak pomůžou termostatické hlavice?

Termostatická hlavice na radiátoru sama přivře přívod vody, jakmile místnost dosáhne nastavené teploty, třeba když zasvítí slunce nebo se v kuchyni vaří. Díky tomu můžete v každé místnosti nastavit jinou teplotu podle tabulky výše, bez hlavic byste museli chodit od radiátoru k radiátoru a přiškrcovat je ručně.

Projekt Chytrá volba uvádí, že správným vytápěním a regulací, tedy kombinací nižší teploty, programovatelných hlavic a termostatu, lze náklady na vytápění snížit celkem o 20 až 30 %. Kolik přesně ušetří samotná výměna hlavic bez dalších opatření, se mezi zdroji hodně různí a závisí na tom, jak starý ventil nahrazují, konkrétní procento proto pro ně samostatně neuvádíme.

U vlastního kotle udělá podobnou službu pro celý dům ekvitermní regulace vytápění, která teplotu vody v radiátorech řídí podle venkovní teploty. Kdo chce místo hlavice na každém radiátoru řídit teplotu jen z jednoho místa, může sáhnout po prostorovém termostatu.

Co ještě ovlivní účet za topení?

Příručka SEVEn radí ještě dvě jednoduché věci bez investice. Nezakrývejte radiátory nábytkem, oblečením ani dlouhými závěsy, teplo pak zůstává za nimi a do místnosti se nedostane. Radiátory v místnostech, které nepoužíváte, úplně nevypínejte, nechte je temperovat.

Druhá věc je větrání. Dlouho pootevřené okno na ventilačku chladí zdi, parapet i radiátor pod ním, zatímco ten se snaží dohnat ztracené teplo. Víc se vyplatí větrat nárazově a krátce, podrobný postup i s dalšími tipy proti plísni najdete v článku o správném větrání proti plísni.

Samotné stažení teploty o stupeň nebo dva se vám tak během topné sezóny vrátí i bez jediné investice. Termostatické hlavice a mírný noční útlum jsou jen další krok, který vám navíc ušetří práci s ručním přiškrcováním radiátorů.