Vyzkoušejte babské rady na plíseň na zdi

Nepříjemná plíseň na zdi je vždycky problém. Obzvlášť protivná je u starších rodinných domů, kde to bývá věčným bojem. Jednoduché bohužel nebývá ani řešení. Nejúčinnější metody, jako je sanace vlhkého zdiva, nová hydroizolace nebo zateplení, se neobejdou bez stavební firmy a vyšších nákladů. Přesto existuje pár babských rad, které by vám vaše válčení s plísní mělo alespoň trochu ulehčit.  

Stručná odpověď. Menší skvrnu plísně, zhruba do 1 m², zvládnete odstranit sami. Pracujte v rukavicích a s respirátorem, zeď omyjte saponátem nebo ošetřete přípravkem proti plísni, nechte ho působit podle návodu a místo dobře vysušte. Chlorové přípravky nikdy nemíchejte s octem ani se čpavkem. Když zároveň neodstraníte příčinu, tedy vlhkost a studenou zeď, plíseň se na stejné místo vrátí.

Nejčastější výskyt

Plíseň na zdi není náročná. Líbí se jí především tam, kde jsou vhodné podmínky. Daří se jí, když relativní vlhkost vzduchu v místnosti dlouhodobě překračuje 60 %, což například u domů blízko vodních toků není nic neobvyklého. U studené stěny je vlhkost vzduchu ještě vyšší, a jakmile u jejího povrchu dosáhne 80 %, hrozí podle normy ČSN 73 0540-2 růst plísní. Roste nenápadně. Často se nejdřív prozradí zatuchlým pachem a může růst skrytě za nábytkem nebo ve zdi, takže ji uvidíte až po čase. Jak jsme již zmínili, staré domy jsou náchylnější. Je to z toho důvodu, že nemají dostatečné zateplení, tudíž zde vznikají místa, která si plíseň velmi rychle oblíbí.

Faktory vzniku

Činnost v domácnosti. Tím se myslí vaření, sprchování, praní, zkrátka činnosti, při kterých se vypařuje voda.

Květiny, akvária. Květiny a akvária odpařují vodu do vzduchu.

Nedostatečné větrání. Pamatujte, že správné větrání je nejlepší obranou proti plísním.

Tepelné mosty. Místa, kudy z domu uniká víc tepla než okolní konstrukcí, takže je zeď zevnitř chladnější a sráží se na ní vlhkost. Typicky jde o okolí špatně osazeného nebo utěsněného okna.

Proč se plíseň dělá v rohu, u okna a za skříní?

Plíseň málokdy roste uprostřed teplé stěny. Objevuje se tam, kde je povrch zdi nejchladnější. Teplý vzduch v místnosti nese vodní páru, a když narazí na studenou plochu, ochladí se. Teplotě, při které se z něj začne srážet voda, se říká rosný bod.

Kapky na zdi přitom k růstu plísně nejsou potřeba. Jak jsme zmínili, norma ČSN 73 0540-2 o tepelné ochraně budov počítá s rizikem plísní už ve chvíli, kdy relativní vlhkost vzduchu přímo u vnitřního povrchu stěny dosáhne 80 %, jak normu na portálu TZB-info vykládá Jiří Šála. U oken norma hlídá mez 100 %, tedy rosení skla a rámu.

Nejohroženější jsou proto rohy u venkovních stěn, kde se potkávají dvě ochlazované stěny, okolí oken a stěny za skříní nebo postelí. Za nábytkem je zeď chladnější než zbytek místnosti a vlhký vzduch odtud neodvětráte. Pokud plesniví ostění kolem okna, často pomůže dodatečné zateplení ostění.

V topné sezoně riziko roste. Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu v listopadu 2022 upozornil, že při výrazném snížení teploty v místnosti se zvyšuje kondenzace vzdušné vlhkosti a s ní i vznik plísní na stěnách. Stahovat topení na minimum se proto v bytě se sklonem k plísním nevyplácí.

Zdravotní rizika

Nikdy nepodceňujte působení plísní. Myslíte si, že jste imunní proti různým alergiím, astma vás netrápí, ale časem se zdravotní komplikace mohou objevit. Velmi ohroženou skupinou jsou lidé, kteří mají vážné problémy s plicními chorobami a pacienti s onkologickými onemocněními. Potíže se projevují hlavně dýchacími obtížemi, zhoršením astmatu, alergiemi a drážděním očí, nosu a krku. U lidí s oslabenou imunitou, například během onkologické léčby, mohou plísně způsobit i závažnou infekci plic.

Je plíseň na zdi nebezpečná?

Odpověď dává Světová zdravotnická organizace. Podle jejích směrnic o vlhkosti a plísních ve vnitřním prostředí z roku 2009 je dostatek epidemiologických důkazů, že lidé ve vlhkých nebo plesnivých budovách mají vyšší riziko dýchacích potíží, infekcí dýchacích cest a zhoršení astmatu. V tiskové zprávě ke směrnicím WHO uvedla, že riziko dýchacích potíží a astmatu je u nich až o 75 % vyšší.

Státní zdravotní ústav ve stanovisku k plísním doplňuje, že na plísně je alergických 20 až 30 % atopiků, tedy lidí se sklonem k alergiím. Látky, které plísně při růstu uvolňují, navíc dráždí sliznice. Opatrní by měli být hlavně rodiče malých dětí, alergici a lidé s oslabenou imunitou.

Bezpečnou hranici WHO nestanovila, protože vztah mezi vlhkostí, plísněmi a zdravím podle ní nejde přesně vyčíslit. Doporučuje proto plísním předcházet, a když se objeví, odstranit je. Pokud máte zdravotní potíže, které si s plísní v bytě spojujete, poraďte se s lékařem.

Podle barvy nebezpečnost určit nejde. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že se všemi plísněmi je třeba zacházet stejně, pokud jde o zdravotní rizika i odstranění, ať vidíte bílý povlak, nebo černé skvrny. Druh plísně určí jen laboratorní rozbor vzorku, který podle Státního zdravotního ústavu slouží k odhadu zdravotních rizik.

Jak se zbavit plísní na zdi?

Existuje celá řada babských rad, jak se takové plísně zbavit. Na trhu najdete celou řadu chemických i přírodních prostředků. U všech se chovejte tak, aby vám z nich nebylo špatně.

Základní babská rada zní, především větrejte! A to velmi často a krátce. Větrejte i v koupelně, kuchyni, nebo v místnostech kde sušíte prádlo či bylinky jako je například rakytník. Dobré je také postavit nábytek trochu dál od zdi. Podpoříte tak cirkulaci vzduchu a zamezíte vzniku plísně. Pokud už plíseň na zdi je, vyzkoušejte některého z následujících pomocníků.

Chlorové přípravky

Přípravky s chlornanem sodným, lidově savo, se prodávají i jako dezinfekční sprej se složením určeným pro boj s plísněmi. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ale chlorové bělidlo jako běžnou součást odstraňování plísní nedoporučuje. Plíseň je podle ní potřeba odstranit, ne jen zabít, protože i odumřelá plíseň vyvolává alergie.

Na hladkých plochách proto stačí voda se saponátem. Chlorový přípravek používejte jen podle etikety, při práci větrejte a chraňte si ruce a oči, jak uvádějí bezpečnostní listy výrobců. Nikdy ho nemíchejte s octem ani se čpavkem. Důvod vysvětlujeme níže.

Postřik z Tea Tree oleje

Koupíte ho v drogerii. Kromě toho ho můžete využít i v kosmetice. Nicméně postup je jednoduchý: dvě čajové lžičky tea tree smíchejte s 500 ml vody a zdi postříkejte.

Ve studii z Adelaide, kterou popisujeme níže u octa, potlačil tea tree olej růst testovaných plísní lépe než ocet, líh a dvě průmyslové dezinfekce. Chlorové přípravky se v ní netestovaly. Šlo navíc o neředěný olej v laboratoři na živné půdě, takže účinnost ředěného postřiku na omítce ověřená není.

Před každým použitím lahev protřepejte, olej se s vodou nemísí. Nestříkejte ho tam, kde jsou děti, kočky a jiná domácí zvířata, a lahev skladujte mimo jejich dosah. Podle americké organizace ASPCA mohou koncentrované formy tea tree oleje domácím zvířatům uškodit už v množství sedmi nebo osmi kapek.

Ocet

Patří k nejoblíbenějším babským radám. Ocet obsahuje kyselinu octovou, slabou kyselinu, která na některé plísně a bakterie opravdu působí.

Na všechny ale nestačí. Ukázala to studie australské University of Adelaide, kterou v roce 2015 publikovali Rogawansamy, Gaskin, Taylor a Pisaniello v časopise International Journal of Environmental Research and Public Health. Běžný ocet se 4 až 4,2 % kyseliny octové zastavil růst plísně Penicillium chrysogenum, na plíseň Aspergillus fumigatus ale nezabral. Nejlépe ze všech testovaných prostředků obstál neředěný tea tree olej, který potlačil růst obou plísní.

Šlo o test na živných půdách v laboratoři, ne na omítce, výsledek proto berte jako orientační. Pokud se plíseň po octu vrací, problém není v prostředku, ale ve vlhkosti. Hledejte její příčinu a podívejte se do části Kdy už babské rady nestačí.

Grepová jadérka

Babská rada zní smíchat 20 kapek extraktu s 500 ml vody a postříkat postižené místo. Extrakt z grepových jadérek se prodává jako přírodní prostředek proti plísním a bakteriím, jeho účinek ale podle výzkumů nepochází z grepu.

Von Woedtke a kolegové v roce 1999 v časopise Pharmazie zjistili výrazný antimikrobní účinek jen u komerčních extraktů, které obsahovaly syntetický konzervant benzethonium chlorid. Extrakt připravený přímo z jadérek účinný nebyl. Benzethonium chlorid v komerčních extraktech potvrdili v roce 2001 i Takeoka a kolegové v Journal of Agricultural and Food Chemistry. Přírodní účinek grepu na plíseň tak doložený není.

Jedlá soda

Další oblíbená babská rada. Smíchejte 2 lžičky jedlé sody s 500 ml vody a místo postříkejte. Výsledky se liší podle povrchu a druhu plísně.

Ocet a jedlou sodu nekombinujte. Směs sice zašumí, ale kyselina a zásada se v ní navzájem neutralizují, takže dohromady nepůsobí silněji než každá zvlášť.

Peroxid vodíku

Peroxid vodíku, obvykle 3% roztok z lékárny, se na plíseň také často doporučuje. Srovnávací důkazy o jeho účinku na zdi ale chybějí, takže zázrak nečekejte.

Peroxid bělí, a na barevných površích proto může zanechat světlé skvrny. Pracujte v rukavicích a brýlích a nemíchejte ho s chlorovými přípravky ani jinými čističi.

Prášek na pečení

Nejlepší je sice v dezertu, když ale není zbytí, rozmíchejte ho s vodou a skvrnu vydrhněte. Obsahuje jedlou sodu, a s octem ho proto nemíchejte, navzájem by se neutralizovaly.

Speciální barvy a nátěry

Na trhu je mnoho nátěrů, které se používají jako ochrana před plísní, nebo i na odstraňování již existující plísně. Používají se jako ochrana na stěny. Naneste je ale až na vyčištěnou a dobře vyschlou zeď, přes živou plíseň nátěr nepomůže.

Jak postupovat při odstraňování plísně ze zdi?

Ať zvolíte kterýkoli prostředek z předchozího výčtu, postup je podobný. Americká EPA v příručce o plísních a vlhkosti v domácnosti radí uklidit plíseň co nejdřív a zároveň vyřešit zdroj vlhkosti.

• Zjistěte příčinu. Zatéká, vzlíná vlhkost ze země, nebo jde o kondenzaci na studené zdi?
• Chraňte se. Vezměte si rukavice, uzavřené brýle bez větracích otvorů a respirátor, ať spory nevdechujete. Během práce větrejte.
• Hladké povrchy, jako jsou dlaždice nebo omyvatelná barva, vydrhněte vodou se saponátem nebo ošetřete přípravkem proti plísni podle návodu výrobce.
• Omítku a sádrokarton ošetřete dezinfekčním přípravkem s fungicidním účinkem, který pro napadená místa doporučuje Státní zdravotní ústav.
• Nechte místo vyschnout. Malovat má smysl až na suchou a vyčištěnou zeď, nejlépe barvou s přísadou proti plísním.
• Hadry a houbičky po práci vyperte nebo vyhoďte, ať spory neroznášíte po bytě.

Na nasákavých materiálech má každé čištění své meze. EPA upozorňuje, že plíseň může prorůst do pórů a skulin, odkud ji jde odstranit jen obtížně, nebo vůbec. Napadený sádrokarton, tapetu nebo kus omítky je proto někdy rozumnější vyměnit.

Na otázku, který prostředek funguje nejlépe, věda jasnou odpověď nemá. Peter Cressey z novozélandského institutu ESR v přehledu pro tamní ministerstvo zdravotnictví z roku 2019 konstatoval, že vědeckých podkladů pro rady k odstraňování plísní je velmi málo. Určité důkazy podle něj mluví pro kombinaci chlorového bělidla a saponátu, výsledky studií ale nejsou jednotné. Za nejbezpečnější pro zdraví označil přístup EPA, tedy napadený materiál, kde to jde, odstranit místo spoléhání na chemii.

Co nemíchat a co na plíseň nefunguje

Chlornan sodný, účinnou látku chlorových přípravků proti plísni, nikdy nemíchejte s jinými čisticími prostředky. Výrobky s ním nesou na etiketě výstražnou větu, že se při společném použití s jinými výrobky může uvolňovat nebezpečný plyn chlor. Bezpečnostní listy chlornanu výslovně varují před smísením s kyselinami, a kyselinou je i ocet. EPA připomíná, že jedovaté výpary vznikají i se čpavkem, který obsahují některé čističe.

Nestřídejte je ani rychle po sobě na stejném místě. Pokud chcete po chlorovém přípravku zkusit ocet, zeď nejdřív opláchněte vodou a nechte vyschnout. Totéž platí pro sprej proti plísni a jiný čistič, který máte zrovna po ruce.

Co spolehlivě nefunguje, je přetírání plísně. EPA upozorňuje, že barva nanesená na plesnivý povrch se bude nejspíš loupat, a radí nejdřív plíseň odstranit a zeď vysušit. Ve zmíněné studii z Adelaide nezabral na testované plísně ani 70% líh, takže samotný alkohol na zeď nestačí.

Kdy už babské rady nestačí?

Domácí čištění má smysl u menších a čerstvých skvrn. Americká EPA uvádí, že plochu menší než zhruba 10 čtverečních stop, tedy asi 1 m², zvládnete ve většině případů sami. Na větší plochu nebo plíseň, která se po vyčištění rychle vrací, si přizvěte odbornou firmu.

Na odborníka se obraťte i tehdy, když je zeď vlhká i v létě nebo se vlhkost táhne odspodu. Státní zdravotní ústav upozorňuje, že při stavebních vadách se voda do zdí dostává většinou dlouhodobě, mnohdy i v malém množství, a k vyřešení je nutné závadu odstranit. Pak přichází na řadu sanace zdiva, hydroizolace nebo zateplení, tedy ty dražší metody, o kterých píšeme v úvodu.

Odborná firma zvládne dezinfekci i ve větším rozsahu. Podle SZÚ lze také odebrat vzorky, určit, jaké plísně v bytě rostou, a podle jejich druhu odhadnout zdravotní rizika.

Jak zabránit, aby se plíseň vrátila?

Plíseň potřebuje vodu, a tu jí můžete vzít. Státní zdravotní ústav na svém webu o vnitřním prostředí doporučuje teplotu 20 až 22 °C a relativní vlhkost 35 až 50 %. Bohumil Kotlík ze SZÚ v roce 2022 pro ČTK uvedl jako optimum 45 až 55 %. Americká EPA uvádí jako horní mez 60 %. Jak vlhkost doma změřit a jaké hodnoty platí v různých ročních obdobích, rozebíráme v článku o optimální vlhkosti v bytě.

Větrejte krátce a intenzivně, vždy hned po vaření, sprchování a sušení prádla. V zimě nenechávejte žádnou místnost úplně vychladnout, ani ložnici nebo pokoj, který zrovna nepoužíváte, protože na studených stěnách se vlhkost sráží nejdřív.

Skříně a postele u venkovních stěn odsuňte kousek od zdi, aby za nimi mohl proudit vzduch. Když se něco vylije nebo zateče, vysušte místo co nejdřív. Podle EPA plíseň ve většině případů nevyroste, pokud vlhké materiály vyschnou do 24 až 48 hodin.

Plíseň v nájemním bytě, kdo ji platí?

V nájmu záleží na tom, odkud plíseň pochází. Občanský zákoník v § 2257 ukládá pronajímateli udržovat byt ve stavu způsobilém k užívání, nájemce provádí a hradí jen běžnou údržbu a drobné opravy. Za běžnou údržbu nařízení vlády č. 308/2015 Sb. výslovně považuje malování a opravu omítek.

Pokud plíseň způsobuje stavební vada, například zatékání, vlhké zdivo nebo tepelný most u špatně osazeného okna, odstranění je na pronajímateli. Pokud vzniká hlavně tím, že se v bytě málo větrá a netopí, může jít na vrub nájemce. Podobně to dělí i WHO ve zmíněných směrnicích. Vlastník budovy podle nich odpovídá za stavbu a údržbu bez nadměrné vlhkosti, obyvatelé za to, jak doma zacházejí s vodou, topením a větráním.

Plíseň, která brání obvyklému bydlení, musíte pronajímateli podle § 2264 oznámit bez zbytečného odkladu, nejlépe písemně a s fotkami. Pronajímatel ji má podle § 2265 odstranit v přiměřené době. Když to neudělá a vada je podstatná, můžete ji odstranit sami a žádat náhradu odůvodněných nákladů, případně slevu z nájemného. Kdo vadu neoznámí včas, na náhradu nákladů nárok nemá.

Sporům předejdete, když stav stěn zapíšete a nafotíte už při stěhování do předávacího protokolu. Pokud se s pronajímatelem přete o příčinu, pomůže posudek stavebního odborníka, který zjistí, jestli jde o vadu stavby, nebo o způsob užívání bytu.

Ať zvolíte babskou radu, nebo přípravek z obchodu, plíseň zmizí natrvalo jen tehdy, když jí vezmete vlhkost. Najděte příčinu, větrejte, topte rovnoměrně a skvrny řešte hned, dokud jsou malé.